6.1. Podpora vytváření partnerství

Česká republika: V programovém období 2004 - 2006 byly v rámci opatření 3.3 Společného regionálního operačního programu realizovány v každém kraji v ČR projekty založené na principu partnerství. Tyto projekty iniciovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, jako řídící orgán SROP, který odpovídal za zpracování metodiky, za jeho monitorování a průběžné metodické vedení ve všech krajích. Tyto projekty se od ostatních lišily důsledným uplatněním principu partnerství na úrovni krajů, vzděláváním a přípravou na nové programovací období.

Realizátory projektů mohly být pouze kraje, které dokonce v době žádostí nemusely deklarovat již uzavřená partnerství. Na rozdíl od většiny opatření OP minulého období tu tedy byl úzký okruh příjemců, kteří však měli sdílet rozpočet s dalšími subjekty - partnery, na základě partnerské smlouvy. Tito partneři měli nastavený limit prostředků, které jim mohl příjemce pomoci poskytnout (2 mil. Kč).

Zpočátku bylo třeba vyvinout značné úsilí, aby jak politická reprezentace v krajích a pracovníci krajských úřadů, tak někteří pracovníci MMR vzali toto opatření plně na vědomí. Svým obsahem a přístupem se totiž vymykalo běžným opatřením SROP a dalších OP: šlo o neinvestiční projekty relativně značného finančního objemu, se zdánlivě "nehmatatelnými" výsledky, s tlakem na vytváření partnerství (novost a neurčitost tohoto pojmu) a s požadavkem na to, jak se má projekt provádět (projekty v jiných opatřeních jsou definovány především svými výstupy a výsledky, nikoliv stanovenými postupy).

Kraje neměly "stejný start": Některé vycházely z vlastních podobných zkušeností (Vysočina, Olomoucký, Jihomoravský) a rozvinuly bohatou koncepci s řadou aktivit, výstupů a výsledků (např. Královéhradecký, Moravskoslezský), v jiných (Pardubický, Jihočeský, Zlínský) byl rozjezd pomalejší, méně ujasněný, rozpačitý a s většími překážkami. Postupně však ještě v roce 2004 začaly své projekty uskutečňovat všechny kraje. Partnerské orgány byly vytvořeny, většinou jako řídící týmy projektů, dostatečně transparentně jako vícesektorové.

Nejsilněji zastoupen však byl vždy sektor veřejné správy.

Velkou příležitostí byl projekt pro nestátní neziskové organizace občanského typu (NNO) a jejich krajské asociace a koalice. Nedostatek finančních a lidských zdrojů pro plné zapojení do krajského projektu však byly typickým problémem pro zástupce neziskového sektoru. Častým případem bylo, že partneři z jednotlivých sektorů se sice účastnili práce řídícího týmu, sami realizovali řadu akcí a přinášeli připomínky k analýzám, strategickým dokumentům a dalším aktivitám kraje, avšak nedokázali jít ve svém sektoru do hloubky - zajistit si propojení a trvalý kontakt, sektor "zaktivizovat" a opatření SROP 3.3 využít k posílení úlohy neziskového sektoru v rozvoji kraje. Řada pracovníků krajských úřadů a volených krajských zastupitelů měla o místním neziskovém sektoru představu odvozenou převážně ze znalosti organizací, které žádají o příspěvky z krajských grantových programů. Profesionalita a nasazení zástupců neziskového sektoru v partnerských orgánech byla pro ně v některých případech příjemným překvapením.

V každém kraji měla organizace zastupující neziskový sektor zprostředkovávat ostatním NNO informace o projektu, o jeho výstupech, informovat je o možnostech jejich aktivní účasti a řídícímu týmu zpětně zprostředkovávat jejich potřeby a očekávání.

Úmyslem tvůrce opatření SROP 3.3 bylo nepochybně posílit NNO občanského typu, neboť šlo o zapojení organizované části veřejnosti do procesů přípravy a schvalování strategických rozvojových dokumentů a dalších výstupů z projektu. Šlo o participaci uživatelů systému (potenciálních žadatelů) a veřejnosti na procesech, které byly účelem projektů - na posílení administrativní a absorpční kapacity kraje.

Dopady krajských projektů na postavení a posílení kapacit neziskového sektoru jsou v různých krajích hodnoceny odlišně. V některých (Vysočina) se udržela či posílila pozice neziskového sektoru jako významného poskytovatele služeb a důvěryhodného partnera krajských orgánů a organizací podnikatelského a státního sektoru. Ve většině dalších se neziskový sektor "zviditelnil" jako životaschopný partner a jen v části krajů byl vnímán jako povinná a trpěná součást projektů.

V některých krajích (Pardubickém, Libereckém a dalších) se mohly krajské orgány přesvědčit, že NNO mají přirozený a vysoký "partnerský a inovační potenciál" - sklon spolupracovat, pružně reagovat, vyhledávat příležitosti, využít elán a motivaci k inovacím. Například v Pardubickém kraji to ukázal projekt Společně! Všeobecným cílem tohoto projektu bylo posílit kapacitu neziskových organizací pro jejich vzájemnou spolupráci. Aktivity projektu zahrnuly sběr námětů na projekty, přípravu pilotních partnerských projektů NNO, zpracování a ověření metodiky spolupráce zapojených organizací, budování partnerství v Pardubickém kraji, realizaci pracovních seminářů a workshopů.

Celkové náklady činily 1 572 220 Kč. Jedním z prvních výsledků spolupráce je příprava projektu zaměřeného na mezinárodní spolupráci v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Paralelně byly připraveny 3 projekty s různým tematickým zaměřením. Do přípravy projektu se zapojilo 10 neziskových organizací z Pardubického kraje. Díky projektu budou moci neziskové organizace čerpat zkušenosti od partnerů z Anglie, Skotska, Německa a Slovenska v oblasti managementu a práce s klienty v sociálních službách.

6.2. Partnerství ve venkovském prostoru

Nejlepší zkušenosti s uplatňováním partnerství v regionálním rozvoji jsou v České republice v místních akčních skupinách na venkově v rámci programu Leader.

Program Leader - můžeme už říci "metoda Leader" - je již zaběhnutá forma rozdělování dotací pro integrovaný rozvoj venkova. Podstatou je vytvoření široké místní akční skupiny (MAS), která si vytváří vlastní strategický plán pro budoucí rozvoj území, na kterém působí. V České republice je to obvykle území třiceti i více malých obcí, které jsou členy MAS. Nejdůležitějším prvkem metody Leader je důsledná aplikace princip partnerství a to jak ve složení MAS, tak v nastavení společných rozhodovacích kroků. MAS musí být založena na základě partnerství veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Rozvojové partnerství je místem spolupráce lidí pracujících v různých oborech a institucích v sektoru veřejném či soukromém. Vytváří prostor pro trvalou výměnu informací a zkušeností, podněcuje přirozený proces učení prostřednictvím komunikace, zvyšování znalosti o regionu, ale i vzdělávání podnikatelů, spolků a zástupců veřejné správy v oblastech projektového řízení a financování projektů. Strategie rozvoje vzniká na základě dlouhodobé diskuse členů MAS a konzultací s veřejností.

Motivací pro vytváření MAS a strategií rozvoje je možnost ucházet se o dotaci(28), která podpoří realizaci strategie. Dotace je následně přerozděluje na základě priorit a opatření vetknutých do strategického dokumentu a o malé granty se mohou hlásit se svými projekty všechny subjekty na území MAS. V současnosti v ČR existuje na 160 místních akčních skupin, které se více či méně intenzivně na využití programu Leader připravují. Podpořeno však bylo zatím jen 80 z nich.

Česká republika
Rozvojové partnerství Regionu Hranicko je místní akční skupina, která sdružuje 31 obcí, a v nich žijící podnikatele, spolky, místních samosprávy, fyzické osoby a zemědělce, kteří se odhodlali svými aktivitami a projekty přispět k naplňování principů udržitelného rozvoje obsažených ve Strategii rozvoje Regionu Hranicko. Díky této koncentraci úsilí a nápadů je výsledkem vyšší dopad rozvoje (vyšší přidaná hodnota). "Prolomení" bariér tradičně oddělených sektorů přinese nové i novátorské myšlenky (inovace), které budou zvyšovat bohatství Hranicka. Společně vytvořený strategický plán rozvoje byl podpořen k realizaci z dotace Programu rozvoje venkova. Ten se bude na Hranicku realizovat až do konce roku 2013 a umožní do regionu investovat až 60 miliónů Kč. Rozvojové partnerství vyhlásilo výzvu k předkládání projektů v červnu 2008. Sešlo se 26 žádostí, ze kterých bylo Výběrovou komisí Rozvojového partnerství vybráno 11. Mezi nimi byly projekty, které předkládala zemědělská družstva (Modernizace technologie dojírny), obce (např. Úprava veřejné zeleně v Opatovicích, nebo Infrastruktura pro spolkový život a sport ve Skaličce), nebo neziskové organizace (Přestavba bývalé kotelny v budově kulturního domu na multifunkční zkušebnu pro hudební spolky) a podnikatelé (Ze smetí cenná surovina). Celkem bylo pro rozvoj venkovského regionu Hranicko v tomto kole výzev přiděleno 6 939 100 Kč.

Maďarsko
V mikroregionu Zalaszentgrót realizuje nezisková organizace ve spolupráci s obcí projekty, které byly zaměřeny na základní místní zdroj - místní obyvatele, kdy se realizací vzdělávacího projektu podařilo udržet mladé vzdělané lidi na venkově, vytvořit pro ně pracovní místa projektových manažerů, která díky realizaci dalších úspěšných projektů znásobovala přínos pro tuto venkovskou oblast. Zajímavým výstupem byl vznik místních poradenských středisek pro nezaměstnané, zajištění služeb pro obyvatele venkova prostřednictvím lokálních autobusových linek či služby mikrobusu na zavolání.

Neméně zajímavým projektem je vznik Ekologického centra rozvoje venkova v obci Dőtk, ve které žije pouze 30 obyvatel. Základní myšlenkou vzniku centra byla ochrana přírody a životního prostředí v souladu s myšlenkou trvale udržitelného rozvoje, využití obnovitelných zdrojů energie a osvěta v oblasti odpovědné spotřeby a trvale udržitelného regionálního rozvoje.

Slovensko
Občanské sdružení Přátelé Země - CEPA - připravuje ve spolupráci s obcemi mikroregionu Podpoľanie servisní centrum, které bude pomáhat obcím při využívání fondů EU. Servisní centrum bude využívat Koordinačné združenie Podpoľanie, které sdružuje zástupce šestnácti obcí a dvou měst mikroregionu. Sdružení bude řídit činnost servisního centra. Studii proveditelnosti prezentovalo a odevzdalo sdružení CEPA starostům na regionální konferenci v prosinci 2008. V lednu už začne příprava konkrétního projektu, se kterým se budou obce ucházet o podporu ze strukturálních fondů. Bude to mimo jiné projekt, který bude vzdělávat mladé lidi - absolventy a ženy po mateřské dovolené, kteří jsou v mikroregionu bez práce. Tito lidé se připraví na pozice místních projektových manažerů a po vyškolení budou pracovat pro obce při přípravě a řízení menších projektů.

6.3. Projekty sociální ekonomie

Sociální firmy jsou novým modelem zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce. Jedná se o jeden z typů sociálního podniku. K jeho hlavním charakteristikám patří, že podniká a přitom minimálně 50 % příjmů sociální firmy musí tvořit vlastní příjmy z prodeje výrobků nebo služeb, zároveň zaměstnává minimálně 25 % zdravotně nebo sociálně znevýhodněných osob a poskytuje svým zaměstnancům přiměřenou pracovní i psychosociální podporu.

Výzvou a velkou příležitostí v projektech sociálního podnikání je také spolupráce s komunitou a obcí, kde sociální firmy sídlí. Stejně tak získávání dalších zákazníků a partnerů ze soukromého sektoru např. zvyšováním povědomí o společenské odpovědnosti firem.

Česká republika
Občanské sdružení Fokus Praha založilo první sociální firmu již v roce 1999. Jůnův statek je penzion s restaurací v obci Sedlec nedaleko Prahy. Pracuje zde celkem 34 zaměstnanců, z toho 27 tvoří zaměstnanci s duševním onemocněním. Díky rozsáhlé přestavbě, která se týkala téměř dvou třetin objektu, může sociální firma zaměstnat dalších jedenáct lidí a rozšířit tak své služby. Rekonstrukce započala v dubnu 2007 a byla hrazena z prostředků Evropské unie, státního rozpočtu ČR, vlastních zdrojů. Projekt byl realizován v rámci operačního programu SROP. Celkové náklady dosáhly výše 32 395 801,- Kč. Rekonstrukce objektu umožnila maximálně využít partnerství a zapojení do života obce. Jůnův statek se stal přirozeným místem pro setkávání místních spolků. Mnoho lidí chodí do restaurace na oběd. Je zde nově otevřený nekuřácký sál a koutek pro děti. Bylo vybudováno místo veřejného internetu, které v obci dosud chybělo.

Udržitelnost provozu budou zajišťovat profesionální služby, které statek poskytuje - kromě stravování je to i ubytování, a konferenční centrum. Sociální firma dokáže zajistit i catering. Součástí poskytovaných služeb je také prádelna, která bude využívána okolními velkými firmami. Služby na Jůnově statku poskytují především lidé s duševním onemocněním a někteří zde už mohou i bydlet, protože v podkroví statku vzniklo pět bytů pro deset klientů. Na základě zkušeností z provozu této sociální firmy se Fokus Praha rozhodl vytvořit další sociální firmu Zahrada. Ta vznikla v červnu 2006 transformací z chráněné dílny a poskytuje zahradnické a údržbářské práce. V současné době je v ní zaměstnáno celkem 6 zaměstnanců s duševním onemocněním.

Polsko
Koalice pro odstraňování sociálních bariér (KLOS) vznikla pro realizaci projektu, který byl podpořen v rámci iniciativy Společenství EQUAL, financovaného z Evropského sociálního fondu. Koalice vznikla na podporu vzájemné koordinace činností ve veřejném sektoru, soukromém sektoru, neziskových organizací, vzdělávacích institucí a církve. Koalice vznikala na přelomu let 2004 - 2005 a pracuje na základě písemné smlouvy mezi partnery. Realizuje společné projekty na podporu zaměstnávání a integrace lidí s duševním onemocněním a postižením, a dlouhodobě nezaměstnaných ve venkovském prostoru.

Koalice má zázemí ve vzniklém Centru pro sociální ekonomiku. Centrum uvádí do praxe představy koalice a získané poznatky. V obci Jedlice koalice s podporou Centra vytvořila konkrétní sociální podnik. Sociální podnik vznikl namístě pozemku a budov patřících Sdružení přátel zdravotně postižených. V přípravné fázi tohoto projektu byl proveden marketingový průzkum, který odhalil, že největší poptávka v regionu je po ubytovacím zařízení. Proto bylo rozhodnuto zahájit provoz hotelu, který bude přínosem jak v oblasti cestovního ruchu, tak vznikem pracovních příležitostí pro lidi s postižením. Objekt byl rekonstruován na malý penzion, kde je práce pro patnáct až dvacet lidí s postižením. Součástí projektu bylo i proškolení těchto lidí, aby mohli v penzionu pracovat.

Rozvoj myšlenky sociálního podnikání v komunitě obce podporu také OPUS Centrum ve spolupráci se sdružením "Společně JÁ - TY - MY", které realizuje projekt s názvem "Partnerství pro sociální ekonomiku" zaměřený na podporu a propagaci sociální ekonomiky v regionu Lodž. Cílem je ukázat, že sociální ekonomika je rentabilní a vyplatí se do ní investovat. Mezi představitele sociální ekonomiky v Polsku patří NNO a družstva, které umožňují lidem se znevýhodněním získat pracovní zkušenosti a prostor pro osobní rozvoj. V regionu Lodž stále jen velmi málo lidé ví, co je sociální podnikání. Hlavním problémem je nedostatečná podpora pro sociální ekonomiky na trhu práce ze strany institucí veřejné správy. Proto propagace a podpora partnerství pro sociální ekonomiku bude probíhat ve třiceti obcích v regionu Lodži. V každé obci bude vycházet z místních potřeb. Během projektu zde budou pracovat konzultanti, jejichž úkolem bude podporovat spolupráci mezi veřejnou správou a dalšími organizacemi při řešení problémů, s ohledem na potřeby ohrožených skupin obyvatel.

Rumunsko
Neziskový sektor v Rumunsku se začíná v oblasti sociálního podnikání teprve orientovat. Překážkou jsou i zákony, které znemožňují neziskovým organizacím podnikat. První vlaštovkou je například nadace, která pracuje v oblasti Temešvár od roku 1996 a která poskytuje sociální služby lidem s mentálním postižením. Spolupracuje v partnerství s místní samosprávou a od roku 2007 provozuje chráněné dílny(29), ve kterých pracuje 53 zaměstnanců s postižením. Jde například o kopírovací práce, skládání výrobků, pekárnu. Kromě toho má i mobilní týmy, které pečují o veřejné prostranství firem, se kterými nadace Pentru Voi uzavřela smlouvu o partnerství. Tyto práce jsou ze strany partnerských firem hrazené.