Neziskové organizace v České republice, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku mají zkušenosti s čerpáním finančních prostředků z fondů EU již řadu let (předvstupní pomoc od 90-tých let, období 2004 - 2006). Mnohé získaly profesionální zkušenost s realizací evropských projektů a zejména díky Evropskému sociálnímu fondu (v České republice Operační program Rozvoj lidských zdrojů, včetně Globálního grantu pro NNO), získaly profesionální management a týmy, zavedly inovativní postupy a rozvinuly svou činnost. Neziskové organizace v Bulharsku a v Rumunsku získaly zkušenosti minimálně z využívání fondů předvstupní pomoci.

5.1. Úzká místa při realizaci projektů

Oblast financování činnosti neziskových organizací v zemích střední a východní Evropy z evropských zdrojů je hodnocena jako vysoce problematická a to až do té míry, že tato situace prakticky znemožňuje neziskovým organizacím tyto fondy využívat.

a) Systém plateb z evropských fondů
V systému financování z evropských fondů je neziskovými organizacemi nejvíce kritizován systém, kdy dochází ke zpožďování zálohových plateb. Dalším problémem pro NNO je nastavení příliš vysokých částek pro etapové platby. S ohledem na nízkou kapitálovou schopnost nemají NNO možnost vykrýt tyto propady v cash flow, a přitom prakticky nemají možnost získat úvěr nebo kontokorent v bance. Systém znevýhodňuje NNO oproti jiným žadatelům, protože chybně předpokládá, že NNO mají možnost investovat nemalé finanční prostředky do projektu a čekat na vrácení dotace. I když řídící orgány zavedly systém průběžného monitoringu, který teoreticky umožňuje průběžné proplácení nákladů již po 3 měsících, a tedy finanční zátěž na cash-flow organizace by nemusela být tak vysoká, tento systém se v žádné zemi střední a východní Evropy neosvědčil. Monitorovací zprávy vyplňují realizátoři projektů každé tři měsíce, což je enormně zatěžuje administrativně, ale platby přicházejí s velkým zpožděním po šesti až dvanácti měsících, protože administrativní kapacita řídících orgánů jebyla podceněna.

Tento problém jde napříč všemi zkoumanými zeměmi CEE.střední a východní Evropy. Pro mnohé organizace tato situace natolik nevýhodnou, že nevyužívají evropské peníze ani tam, kde již mají zkušenosti a kde je to vysloveně vhodné. Tyto problémy zásadně omezují přístup NNO k finančním prostředkům ze strukturálních fondů, a to i přesto, že nároky na ko-financování projektů ze strany NNO jsou velmi nízké (0% u českých NNO, 0 - 2,7% u bulharských NNO, 10 - 25% u polských NNO).

b) Byrokracie a administrativa
Neziskové organizace kritizují také přebujelou byrokracii při čerpání dotací z operačních programů, složitost a formalismus pravidel čerpání, nastavování přísnějších pravidel, než je ve "starých" zemích EU zvykem, příliš časté změny pravidel financování z EU fondů, nejednotnost metodik a kritérií a neexistenci postihů za chyby odpovědných pracovníků a jejich veřejná prezentace. Neziskové organizace proto vnímají evropské zdroje jako netransparentní a upozorňují na konflikt zájmů v operačních programech: existují instituce, které finanční prostředky zároveň rozdělují a zároveň čerpají.

c) Udržitelnost výstupů
Udržitelnost výstupů realizovaných úspěšných projektů je dalším problémem, který nyní vnímají NNO ze států, kde již nejméně jedno programovací období proběhlo. V České republice stát nevyčleňuje žádné prostředky pro šíření dobré praxe, neplánuje systémy pro udržení ani těch nejlepších výstupů. Finance z EU nejsou používány na inovace a rozvoj, ale na provozování stávajících aktivit, což by mělo být financováno z českých veřejných prostředků. "Evropské peníze stojí na hliněných nohách českých financí" (18) je základní pocit, který mají neziskové organizace ze zkušenosti z minulého i stávajícího programového období. Přitom udržitelnost je jedním ze základních kritérií pro výběr projektů. ČR nemá vytvořenou metodiku pro přebírání příkladů dobré praxe NNO do činnosti veřejné správy. Tento problém se týká všech sledovaných států střední a východní Evropy.

d) Technická pomoc
Neziskové organizace také kritizují stav, že technická pomoc není poskytována NNO v rozsahu a obsahu, který by sloužil žadatelům a realizátorům projektů ve formě individuálního poradenství a konzultací.

5.2. Příklady řešení problémů NNO v zemích střední a východní Evropy

Zajímalo nás, zda jsou v některých zemích střední a východní Evropy využívány nástroje, které snižují finanční a administrativní práh, bránící neziskovým organizacím ve využívání strukturálních fondů.

a) Budování kapacit
Česká republika: Pro NNO není vypsána žádná oblast podpory, která by se cíleně zaměřila na budování kapacit, vzdělávání a profesionalizaci v neziskovém sektoru. NNO mají však možnost ucházet se o finanční podporu v rámci oblasti Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, ve dvou oblastech podpory. Jedna z těchto oblastí podpory je však speciálně věnována pouze organizacím, které poskytují sociální služby. Druhá oblast podpory je zaměřena na vzdělávání pracovníků malých a středních podniků, ale svými podmínkami je zaměřena spíše na podporu obchodních společností. (19)

Bulharsko
V rámci operačního programu Lidské zdroje a Administrativní kapacita je jedna oblast podpory věnována zvyšování kapacit neziskových organizací.

Příklad dobré praxe: Z prostředků OP Administrativní kapacita byl podpořen projekt malé neziskové organizace "Svět rovných práv" ve městě Shumen. Z prostředků projektu jsou hrazena školení pro ostatní neziskové organizace ve městě a zástupce samosprávy města a okolních obcí, zaměřená na management, strategické plánování, public relations. Podstatou projektu je přenos know-how ze zahraničí, proto každé téma přednáší lektor z jiné země. Druhým plánem projektu je získat konkrétní kontakty ze zahraničí, což se daří přes zahraniční lektory. Jedním z prvotních výstupů projektu je navázání kontaktu mezi místní samosprávou a neziskovými organizacemi, a plánovaná spolupráce při přípravě strategického plánu rozvoje města. Dalším výstupem je zapojení města do mezinárodních projektů, vznikajících na základě kontaktů, které zprostředkovala díky školením nezisková organizace. NNO se díky tomuto projektu může přiblížit místní samosprávě jako rovný partner, který může něco nabídnout.

Na druhou stranu, toto je vzácná výjimka, protože naprostá většina grantů určených pro budování kapacit neziskových organizací byla přidělena tzv. GO-NGOs (governmental NGOs), což jsou NNO založené lidmi spojenými s vedením politických stran .(20)

Nejvíce Bulharských NNO podává projekty v rámci Regionálního operačního programu v opatření 3.3 Sociální a ekonomický rozvoj - "O lidech s lidmi", které je zaměřeno na podporu občanské společnosti a místních komunit.

Polsko
Pro budování kapacit jsou určeny granty z ESF zaměřené na vytváření sítí mezi neziskovými organizacemi. V roce 2009 bude také otevřena výzva k předkládání projektů zaměřená na monitoring a evaluaci aktivit NNO. b) Systém plateb z evropských fondů
Ve všech sledovaných zemích mohou NNO v některých případech využít zálohové platby, které dosahují až 25% celkového rozpočtu projektu. Přesto je tato záloha nedostačující pro pokrytí období, ve kterém se schvaluje první monitorovací zpráva a má dojít k první řádné platbě a to z toho důvodu, že dochází k administrativním zpožděním ve schvalování zpráv a v platbách.

c) Překlenovací pomoc

Česká republika
Nadace rozvoje občanské společnosti připravila pro řešení tohoto problému program nazvaný "3P - Program překlenovací pomoci". Jde o tříletý program návratných nadačních příspěvků ve spolupráci se soukromou bankou. Neziskovým organizacím, které prokáží podporu z veřejných zdrojů (dotace), zkušenost s administrací projektu, podpořeného z EU a splní další podmínky a budou ochotny složit předem stanovenou částku na úhradu vybraných nákladů, bude poskytnut vratný překlenovací příspěvek od 100.000 Kč do 1,5 mil. Kč na dobu nejvýše 2 let (v případě zdrojů z EU). Na úrovni ministerstev nebo krajů není takový ani jiný systém zaveden. Tento systém je příkladem pro možné řešení. Některé banky poskytují neziskovým organizacím úvěr pro předfinancování projektu na základě toho, že mají podepsanou smlouvu o realizaci projektu s řídícím orgánem, ale podle našich zkušeností není získání takového úvěru samozřejmostí.

V jiných zkoumaných zemích střední a východní Evropy není podobný systém zaveden.

d) Globální granty
Současná nařízení umožňují, aby finanční prostředky operačních programů byly rozdělovány formou globálního grantu(21). Globální grant je finanční částka vyčleněná z operačního programu, která je svěřena zprostředkujícímu subjektu k dalšímu přerozdělení formou grantových projektů. Výhodou tohoto systému pro NNO je, že globální projekty mohou mít nižší celkový rozpočet než obvyklé evropské projekty. Tím se podstatně snižuje finanční zátěž během realizace projektu, popř. nároky na kofinancování nebo předfinancování grantového projektu nejsou tak vysoké.

V České republice byl systém globálních grantů úspěšně vyzkoušen v období 2004 - 2006, kdy bylo schéma globálního grantu součástí operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS II hlavní město Praha.Globální granty administrovala Nadace rozvoje občanské společnosti(22). Cílem alokace byla podpora budování kapacit malých neziskových organizací. V období 2007 - 2013 nebyl dosud v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost systém globálních grantů otevřen, ačkoli existují velmi dobré zkušenosti s využitím globálního grantu v období 2004 - 2006(23) , i podrobné studie na podporu globálního grantu pro současné období(24) . Systém je stále v procesu přípravy na MPSV. Procesu přípravy speciálního globálního grantu pro podporu sociální ekonomiky se ujali také pracovníci odboru sociálních služeb MPSV a prosadili integrovaný pilotní globální grant na sociální ekonomiku, který bude financovaný z OP Lidské zdroje a zaměstnanost (neinvestiční prostředky ESF) a z IOP (investiční prostředky ERDF).

V období 2007 - 2013 je systém globálních grantů v ČR zatím využíván v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, kde jsou zprostředkujícím subjektem kraje. Tento systém ale není již zacílen přímo na neziskové organizace a také minimální hranice celkového rozpočtu není nízká - globální granty v tomto pojetí ztratily svůj smysl podpory malých neziskových organizací, které nemohou dosáhnout na velké projekty, ale zůstal smysl rozdělování prostředků přímo v regionech, kde se dá předpokládat lepší znalost místních potřeb a tedy lepší zacílení a využití evropských peněz.

Na Slovensku zvažuje Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny, využití grantových schémat k řešení vybraných problémů při snižování regionálních disparit v zaměstnanosti a sociální inkluzi, v rámci operačního programu Zaměstnanost a sociální inkluze. V Bulharsku není systém globálních grantů využíván vůbec.

V Maďarsku je systém globálních grantů připravován. Potřeba vytvořit systém globálního grantu pro NNO vychází ze zkušeností z období 2004 - 2006, kdy neziskové organizace čelily velkým problémům při zpoždění splátek projektů s velkými rozpočty. EAPN(25) Hungary shromáždila tyto poznatky jako základní argumentaci pro vyjednávání globálních grantů s vládou.

V Polsku jsou globální granty připravovány.

e) Snižování administrativní zátěže

Česká republika
V rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanostně je využíván systém "nepřímých nákladů", který umožňuje paušální zahrnutí provozních nákladů projektu do celkového rozpočtu ve stanovené procentuální výši(26). Tento systém ještě není využíván, ale je uvažován i pro OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost(27). Velkou výhodou je to, že není nutné vykazovat provozní položky rozpočtu, které jsou tradičně nejvíce administrativně zatěžující: náklady na provoz kanceláře, které je mnohdy nutné zvláštním způsobem rozpočítávat tak, aby byly přiměřeného využití pro projekt, náklady na telefony, kde je nutné vykazovat kam a proč bylo voláno v souvislosti s projektem, nákupy drobných kancelářských potřeb, nebo platy technických pracovníků projektu (účetní, asistent).

Zároveň přešel OP Lidské zdroje a zaměstnanost z tříměsíčního na systém monitoringu po šesti měsících, kdy je potřeba vytvořit pouze dvě monitorovací zprávy ročně.

V Polsku je systém nepřímých nákladů uplatňován ve všech prioritních osách.

V Bulharsku není systém využití nepřímých nákladů využíván a mezi dotazovanými NNO není ani známa tato možnost.