Strukturální fondy mohou být pro neziskové organizace zajímavým zdrojem financí. V případě, že Česká republika bude připravena a bude mít dostatek kvalitních projektů, mohou její roční příjmy na jednoho obyvatele z unijního rozpočtu dosáhnout částky 330 EUR, což je nejvíce ze všech členských zemí.

Pravděpodobně málokomu na sklonku roku 2005 uniklo zpravodajství médií o summitu nejvyšších státníků členských států Evropské unie. Ti schválili základní rozpočtový rámec EU, tzv. Finanční perspektivu na léta 2007–2013. Podle zmíněného návrhu unijního rozpočtu by po zaplacení svého příspěvku do společné kasy mohla Česká republika dosáhnout čistého příjmu až 22,5 mld. EUR. Předpokládané příjmy z rozpočtu EU pro ČR jsou ve výši 30,8 mld. EUR, oproti kterým bude muset vydat ve prospěch EU celkem 8,3 mld. EUR. V podkapitole 1B návrhu rozpočtu EU, která je označována jako „Soudržnost pro růst a zaměstnanost“ se počítá s celkovou částkou 307,6 mld. EUR. Česká republika může dosáhnout až na čtyřnásobek roční alokace prostředků oproti současnému období.V případě úspěšného a stoprocentního čerpání to pro Česko znamená až 778 mld. Kč prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v průběhu let 2007–2013.

Programové dokumenty
Základním dokumentem pro Českou republiku je Národní rozvojový plán ČR na léta 2007–2013 (NRP). Tento dokument stanovuje cíle a priority České republiky a určuje strategie, kterými bude těchto cílů dosaženo. Z konceptu NRP bude vycházet tzv. Národní strategický referenční rámec, který je vyžadován Evropskou unií a jsou povinny jej předložit všechny členské státy. Tento dokument, který propojuje národní a evropskou úroveň, tzn. Národní rozvojový plán ČR a tzv. Strategické obecné zásady Společenství (základní dokument EU pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti), podléhá vzájemnému vyjednávání s Evropskou unií a bude jakousi smlouvou mezi ní a ČR o využívání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Posledním základním typem programových dokumentů jsou tzv. operační programy, které vycházejí z priorit definovaných Národním rozvojovým plánem (resp. Národním strategickým referenčním rámcem), dále je rozpracovávají do větších detailů a definují konkrétní oblasti podpory a způsoby realizace aktivit a opatření (intervence). Operační programy nakonec budou hlavními dokumenty pro využívání prostředků z evropských fondů. Proč by NNO měly věnovat pozornost strukturálním fondům?

Důvod 1: Strukturální fondy jako zdroj financování pro NNO. Otázkou dostupnosti finančních zdrojů skrze strukturálních fondy se zabývá většina organizací. Většině organizací jsou tyto zdroje nedostupné. Velký objem financí na jednotlivé projekty je v zásadě správný a nelze očekávat jakékoliv rozmělňování prostředků. To by bylo dokonce i proti smyslu strukturálních fondů, v nichž je uplatňován princip koncentrace – pro skutečně nejefektivnější využití je podstatné nerozmělňovat finanční prostředky na řadu drobnějších a méně významných projektů, ale koncentrovat je do komplexních projektů v rámci předem naplánovaných strategií rozvoje k řešení strukturálních problémů. Stejně tak důležitým je i princip adicionality – finance strukturálních fondů nesmějí nahrazovat národní výdaje, k těmto jsou strukturální fondy pouze „doplňkovým“ zdrojem financování.

Z tohoto pohledu by se strukturální fondy mohly zdát jako nedostupné, resp. jako záležitost pouze pro velké a silné neziskové organizace. Není to však pravda. Z dalších možností stojí za zmínku především dvě. Globální granty (a grantová schémata), mohou nabídnout zajímavou možnost i pro menší organizace. Institut globálního grantu může znamenat větší dostupnost, a to zejména díky snížení administrativních a procesních nároků na jednotlivé žadatele a zároveň díky zpřístupnění z hlediska financovatelnosti (snížení objemu prostředků, možnost až 100% financování a zálohové platby). Globální granty se zpravidla týkají pouze specifických okruhů témat a projektů a omezených finančních prostředků.

Další neméně významnou a ve srovnání s globálními granty (co do rozsahu aktivit i objemu prostředků) větší možností financování NNO jsou projektová partnerství. Neziskové organizace totiž nemusejí vždy být přímo žadatelem, ale velice důležitou roli mohou sehrát coby partner v jednotlivých projektech. Tímto způsobem je možné realizovat velké a rozsáhlé projekty přesně podle principu koncentrace a přitom za účasti NNO. K vytváření rozvojových partnerství a databází projektů je v současném období určeno opatření 3.3 Společného regionálního operačního programu (SROP). Toto opatření je realizováno ve všech krajích ČR (obdoba pak v rámci opatření 2.1 JPD2 pro Prahu) a z hlediska využívání strukturálních fondů v následujícím období je velice důležité, ve všech případech jsou součástí partnerství i neziskové organizace.

Důvod 2: NNO jako hlídací pes – „watchdog“. Motivace účasti neziskových organizací na přípravě a následném využívání evropských fondů nemusí být jen finanční. Velice důležitou roli sehrává ochrana veřejných zájmů a obecně veřejné prospěšnosti stejně jako monitoring a evaluace celého procesu.

Důvod 3: NNO jako prostředník pro nejširší veřejnost. Neziskové organizace jsou zcela nepostradatelným a naprosto přirozeným prostředníkem pro širokou veřejnost.

Národní rozvojový plán a zapojení NNO
Orgánem, který koordinuje přípravy ČR na další programovací období 2007–2013 je Řídicí a koordinační výbor. Ve výboru jsou zastoupena jednotlivá ministerstva, regiony soudržnosti ČR, hospodářská komora a další partneři včetně neziskového sektoru. Návrh Národního rozvojového plánu byl Řídícím a koordinačním výborem schválen v lednu roku 2006. Tedy téměř schválen. Kapitoly „IV. Zaměření operačních programů“ a „V. Rozložení finančních zdrojů mezi prioritní oblasti“ byly vzaty pouze na vědomí, neboť v době schvalování ještě nebyly zcela vyjasněny vztahy některých operačních programů, jejich vzájemné rozhraní a překryvy a nebyly definitivně vyřešeny finanční alokace pro jednotlivé priority a operační programy.

Návrh Národního rozvojového plánu je k dispozici na internetových stránkách (viz odkazy). V průběhu programovacího období 2007–2013 se má Česká republika stát konkurenceschopnou a výkonnou ekonomikou, a to nejen v rámci EU. Podpora ze strukturálních fondů má být směřována v rámci této strategie přednostně na:

  • rozvoj a zkvalitňování infrastruktury,
  • ochranu a zlepšení kvality životního prostředí,
  • posilování ekonomické konkurenceschop­nosti podporou podnikání, výzkumu a inovací a zvýšením ekonomické výkonnosti cestovního ruchu,
  • rozvoj společnosti prostřednictvím vzdělávání, tvorby a zkvalitňování pracovních míst, posilování sociální soudržnosti a modernizace veřejné zprávy,
  • dlouhodobě udržitelný rozvoj ve všech třech dimenzích, tj. environmentální, ekonomické a sociální,
  • vyvážený rozvoj regionů, oblastí a evropskou územní spolupráci.

Zapojení neziskových organizací do přípravy Národního rozvojového plánu se uskutečnilo prostřednictvím samotného Řídícího a koordinačního výboru a jeho pracovních skupin, kde bylo vždy po jednom zástupci (a jednom náhradníkovi) neziskových organizací nominovaných skrze Radu vlády pro NNO. Významný byl také projekt realizovaný Centrem pro komunitní práci a Asociací NNO za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR, jehož cílem bylo zajištění konzultačního procesu a informační kampaně pro neziskový sektor. V jeho průběhu se uskutečnilo několik veřejných projednání jak na národní, tak krajské úrovni. Připomínky vzešlé jak od členů pracovních skupin, tak z konzultačního procesu je možné rozdělit do dvou oblastí. V té první se odrážely především zkušenosti neziskových organizací s dosavadním využíváním strukturálních fondů a dají se shrnout do těchto bodů:

  • možnost zálohového financování pro kapitálově slabé žadatele, tj. především NNO, malé obce a drobné podnikatele,
  • zjednodušení administrativní náročnosti projektového řízení, zejména u měkkých projektů podpořených z Evropského sociálního fondu,
  • vznik a podpora rozvoje infrastruktury pro NNO (servisní a advokační organizace),
  • legislativně upravit systém partnerství, zrovnoprávnit partnera a dodavatele,
  • prosazení všeobecné uznatelnosti věcného plnění (dobrovolnická práce, hmotné dodávky),
  • zvýšení transparentnosti celého procesu a především pak směrem k hodnocení a výběru projektů včetně přístupu k těmto informacím,
  • zkvalitnit systém nastavení indikátorů hodnocení tak, aby odrážely skutečné výstupy a přínos projektů ve smyslu stanovených priorit.

Diskuse o těchto připomínkách byla několikrát otevřena při setkání expertů NNO a nakonec se dostala i na půdu Rady vlády pro NNO, kde se jimi zabýval Výbor pro spolupráci s Evropskou unií.

Do druhé oblasti patří připomínky tematické vztahující se na jednotlivé oblasti podpory. Neziskové organizace byly partnerem, který k návrhu první komplexní verze Národního rozvojového plánu dodal nejvíce připomínek. Na základě velice intenzivní diskuse jak mezi zástupci NNO v pracovních skupinách, tak i v širokém spektru neziskového sektoru byla zdůrazněna tato témata:

  • životní prostředí,
  • sociální ekonomika,
  • vzdělávání,
  • princip partnerství.

Velká část připomínek směřujících k návrhům jednotlivých operačních programů bude podle způsobu jejich vypořádání předmětem až vyjednávání s příslušnými ministerstvy při tvorbě těchto programových dokumentů. Neziskové organizace tak mají velice dobrý výchozí materiál, který je dobrou oporou v současném vyjednávání o operačních programech. Souhrn připomínek je dostupný na stránkách ?/…p.cz/regiony.

Další kroky
První komplexní návrhy operačních programů by měly být dokončeny do května 2006, důležité bude i následné vyjednávání s Evropskou komisí. Operační programy jsou připravovány při zachování principu partnerství. Neziskové organizace tedy mají možnost obsah těchto dokumentů ovlivnit.

Operační programy jsou v kompetenci budoucích tzv. řídících orgánů, tedy především příslušných ministerstev a Regionálních rad (vytvářených na úrovni regionů soudržnosti NUTS II). V době redakční uzávěrky zatím nebyli jmenováni zástupci NNO do pracovních skupin k operačním programům, tudíž není možné popsat nastavení tohoto procesu. Z potřeb zajištění nezbytné kontinuity na proces zapojení neziskových organizací do přípravy Národního rozvojového plánu bude zajištěna i další spolupráce s jednotlivými experty a proto můžete využívat i současných komunikačních kanálů a kontaktů na zástupce NNO (více na ?/…p.cz/regiony).

Vaše připomínky, návrhy a podněty k budoucím operačním programům můžete směřovat na adresu nrp_pripominky (at) cpkp.cz. Přehled zástupců NNO v pracovních skupinách k Národnímu rozvojovému plánu i operačním programům (po jejich nominaci) naleznete na internetových stránkách ?/…p.cz/regiony.

Miroslav Parvonič
CpKP střední Čechy

Zpracováno pro: Grantis 03/2006, ICN, o.p.s, Praha 2006

Zdroje informací